Jak si naplánovat konec...

Ukázka z knihy TO FAKT NIKDO NEPŘEŽIJE. Kapitola o tom, jak si hlavní hrdinka plánuje sebevraždu. Berte to prosím s nadhledem ...

Kapitola 2.

Oběšení:

V Česku je prý oběšení nejčastější způsob sebevraždy. Padesát šest procent uskutečněných a dokonaných sebevražd. Tak to jsem si myslela, že počet bude větší.

Plusy:

Asi je to jistota, když je na prvním místě. Rozhodně je to nejlevnější varianta.

Mínusy:

Jaký provaz použít? Ve filmech ukazují docela silná lana, ale to se mi zdá celkem nepraktické. Udělat totiž uzel na hrubém provazu je určitě obtížné a ještě si myslím, že to neobejme krk na sto procent. Z rychlé záležitosti pak bude dlouhé trápení. Co když mě, díky tomu někdo najde, dřív než bude konec? Odumřou mi mozkové buňky a budu slintat celý život. Hnusná představa.

Kde to provést? Doma? Ani náhodou. Nemám nikoho blízkého a než by Soně docvaklo, že vedle ní už pár dní nesedím, nemusela bych vypadat dobře. A ještě bych si zničila byt. Stejně neumím sundat lustr v obýváku a vlastně ani nevím, jestli je tam nějaká skoba. To by pak ve vyšetřovací zprávě psali, že jsem velmi šikovná, protože jsem se oběsila na hmoždince?

Venku? Co když mě nikdo nenajde, utrhne se mi hlava a tělo mi pak budou okusovat potkani, veverky a divocí psi. Ne že by tady nějací v okolí běhali.

A další problém. Četla jsem, těžko říct, jestli je to pravda, že když se člověk oběsí, tak se posere. No tak to ani náhodou. Přece si nebudu dávat klystýr, než se půjdu oběsit.

Takže tuto variantu zavrhuji!

Otrava medikamenty:

Jedná se o způsob, který preferují ženy. To je jasné. Která žena chce být zaprasená od krve, nebo posraná? Taky to je možná bezbolestné.

Plusy:

Hezky se obleču, nalíčím, zkontroluji byt, jestli je uklizeno, aby mě nepomluvili, že jsem bordelář, zaujmu pěknou, ideálně oduševnělou polohu v čerstvě povlečené posteli, pustím si oblíbenou hudbu. Zase ale bude lepší, když to bude nějaká známá klasika, aby si pak řekli, že jsem byla žena na úrovni. Požiju dvě, radši čtyři plata nějakých účinných antidepresiv a konečně si otevřu Moet, který Lukáš koupil k nějaké příležitosti, ale už jsme ho nestihli vypít. Jo. To zní jako hodně dobrý plán.

Mínusy:

Co když budou prášky prošlé, nebo v nedostatečném množství? Tady hrozí poblití, nevolnost a jsem zase u toho, že tohle žádná žena nechce. A co kdyby si zrovna v tomto případě Soňa uvědomila, že před pěti minutami jsem měla cvakat do počítače? Začala by mi volat, a protože bych už zrovna byla v rauši a telefon nezvedla, vyrazila by ke mně. Po důrazném vyzvánění by vykopla dveře a našla mě poblitou a sípající, jak visím hlavou dolů z postele s prstem v krku?

Je tak uvědomělá, že by do mě narvala balení rozpuštěného aktivního uhlí a volala záchranku. A? Zase budu uslintaná troska. Poblitá.

Tak nic. Nechápu, proč se tento způsob ženským líbí.

· Skok z výšky:

Plusy:

Je to určitě rychlé, účinné a hlavně nevratné.

Mínusy:

Zase se tu objevuje ten nejpalčivější problém. Jak asi budu vypadat po skoku z dvanácti patrového domu. Vyšší u nás asi nejsou. Pokud pominu AZ Tower v Brně, nebo V Tower v Praze. Ale jak se znám, kdybych vyrazila do Brna nebo Prahy, nakonec by to skončilo procházkou po Starém Městě nebo po Špilasu a domů bych si přivezla nějaký památeční hrnek s logem města.

Zas nic pro mě.

· Skok pod vlak:

Plusy:

V podstatě musím napsat totéž, co u skoku z výšky. Akorát místo přibližující se země mi do ksichtu bude svítit lokomotiva. Hnus. Jo, a vlastně stačila by poměrně malá rakev.

Mínusy:

Tady asi nebudu řešit vizuální stránku po akci. Budou rádi, když sesbírají příslušný počet končetin a jednu hlavu. Ani méně, ani více. Co se mi ale fakt nelíbí, když si vzpomenu, že jsem párkrát jela ve vlaku, pod který někdo skočil. Lidi byli naštvaní na jumpera a rozhodně ho nelitovali. Nadávali, že zase přijedou pozdě. A já nemám ráda, když mi někdo nadává. Takže zas nic.

Otrava alkoholem:

Plusy:

Nic.

Mínusy:

Při současných cenách alkoholu by to bylo velmi drahé, ale rozhodně ne rychlé. Cirhóza jater se při pravidelné konzumaci projeví za pět let. A to se teprve rozjede. Mozkové buňky se nestíhají obnovovat, takže delirium, epilepsie, poškození mozečku se projeví pohybovými potížemi, převážně třesem rukou. Alkoholici se dožívají o deset až patnáct let méně, než nepijáci. Takže se nejedná o sebevraždu, ale postupnou likvidaci.

Před mnoha lety jsem viděla film Leaving Las Vegas, ve kterém se Nicolas Cage rozhodl spáchat sebevraždu upitím se k smrti. Trvalo to dlouho, bylo to hnusné a on za to dostal Oscara.

Zase nic. Jsem hérečka, ale ne zas taková.

· Podřezání žil:

Plusy:

Levné. Nůž, nebo třeba ostré nůžky má doma každý. I když pajzat si zápěstí nůžkami není lákavá představa. Takže vlastně mínus.

Mínusy:

Dělá se mi zle při pohledu na krev. Ve starověku si prý vlezli do teplé lázně, podřezali si žíly a čekali, až usnou. Při tom popíjeli víno a bavili se s přáteli. A nemá se řezat napříč, ale ve směru žil. Je to komplikované, nemusela bych se trefit. A plná vana vody? To je už skoro tak drahé, jako kdybych si tam nalila ten alkohol.